Proč máme tendenci prokrastinovat?

Prokrastinace je pro mnoho studentů známý fenomén. Cambridgeský slovník definuje prokrastinaci jako „stále oddalovaní něčeho, co je třeba udělat, často proto, že je to nepříjemné nebo nudné“ (Cambridge Dictionary). Prokrastinace a lenost jsou dva různé pojmy a nemají mnoho společného.

Prokrastinace se jeví jako iracionální akt, protože odkládání věcí, které je třeba udělat, nepřinese žádné výhody. Prokrastinace je úzce spjata s emocemi; jedním z důvodů, proč se to děje, je neschopnost vypořádat se se špatnými emocemi, které pociťujete při vykonávání určitých úkolů.

„Jako vysokoškoláci máme vždy tolik věcí na práci, ale naše mysl se často snaží soustředit na jiné věci než na studium. Jednou jsem se najednou rozhodl, že si uprostřed učení na zkoušku chci založit vlastní merch. Nesnášíme, že se nemůžeme 100% soustředit na studium, když to potřebujeme, ale to neznamená, že jsme líní, naše mysl si prostě potřebuje trochu odpočinout, tak ji to dovolte. Moje rada by byla, že pokud máte zkoušku, na kterou potřebujete den práce, stačí se uvolnit a naplánovat si na to dva dny. Když pak přijde prokrastinace, nebude to takový problém a můžete si trochu odpočinout,“ říká Petr Jirsa, student mezinárodních vztahů.

Mnoho psychologických jevů může ovlivnit prokrastinaci, jako je deprese a úzkost. V takovém případě je nejlepší promluvit si s psychologem a léčit se.

Žijeme ve věku Instagramu a TikToku, kde lidé každý den konzumují velké množství informací. Sociální média mohou způsobit potíže se soustředěním, což je další důvod pro prokrastinaci. 

Častým důvodem prokrastinace je perfekcionismus. Může to znít divně, ale přemýšlení o dokonalém provedení úkolu vám může zabránit dokonce udělat první krok. Dalším důvodem může být strach ze selhání.

Lidé mají také tendenci prokrastinovat kvůli vyčerpání, které může být důsledkem dlouhého dne v práci nebo škole nebo jednoduše špatného dne. V takovém případě je důležité upřednostnit duševní zdraví a odpočinek. Škola a práce jsou důležité, ale vždy musíte zvážit důsledky svých činů a funguje to oboustranně.

Nerozhodnost může být dalším důvodem pro odkládání úkolů, které musíte udělat. Mnoho věcí na práci, ale neschopnost rozhodnout se, kterou udělat jako první, může způsobit další zpoždění.

Mnoho technik může pomoci překonat prokrastinaci. Vina z odkládání nezbytných úkolů nepomůže. Místo toho se snažte soustředit na to, abyste dělali to nejlepší, a berte věci pomalu.

Uzavřete se sebou dohodu, že úkol splníte. Dobrou motivací může být odměňování: pokud máte mnoho úkolů, domluvte se sami se sebou, že úkoly dokončíte, a pak si užijte odměnu.

Zkuste si uvědomit, že přemýšlet o dokonalém provedení úkolu je kontraproduktivní a je lepší to jednoduše udělat, aniž byste přemýšleli, jaký bude výsledek. Soustřeďte se na dokončení úkolu, ne na dokonalé provedení.

Prokrastinace úzce souvisí s duševním zdravím. Pokud je prokrastinace příležitostným jevem, není třeba se na ni zaměřovat, pokud se však stane chronickou, může jít o příznak duševní choroby. V takovém případě je správnou odpovědí psychologická pomoc. Pokud vás zajímají další psychologické jevy, zvažte přihlášení do našeho bakalářského programu Psychologie.