Česká stopa: Česká historie v TikTok éře

Na University of New York in Prague jsme vždy glorifikovali inovativní mysl, která zdobí naší školu. Mezi naší různorodou komunitou studentů někteří nejen vynikají akademicky, ale také oživují jedinečné projekty mimo posluchárny. Petr Jirsa, student našeho programu Mezinárodní vztahy, ztělesňuje tuto směs učenosti a vášně. Na základě svých akademických závazků založil unikátní projekt „Česká stopa“. Jeho iniciativa vedená hlubokým uznáním historie a touhou zapojit digitální generaci se snaží upozornit na méně známé příběhy českého dědictví. Vydejte se s námi prostřednictvím tohoto článku, abyste odhalili podstatu České stopy a byli svědky toho, jak Petr mění způsob, jakým vnímáme a sdílíme historické příběhy.

Můžete trochu představit sebe a své akademické zázemí?

Ahoj, jmenuji se Petr Jirsa. V současné době studuji mezinárodní vztahy na University of New York in Prague. Kromě vysoké školy se hodně věnuji svému projektu na sociálních sítích „Česká stopa“.

Co vás vedlo k zahájení projektu „Česká stopa“?

Vždy jsem se zajímal o historii. Je to fascinující a tak plné inspirativních příběhů, které mohou rezonovat i o staletí později. Díky tomu, že jsem byl aktivní na sociálních sítích, jsem začal být sebevědomý při zahájení nových obsahových projektů. I když jsem zpočátku čelil kritice, pokračoval jsem a trpělivě jsem věřil, že něco nakonec klapne. Nástup na univerzitu mi dal impuls k vytváření videí, která by mohla ostatní vzdělávat. A jelikož studuji mezinárodní vztahy, přišlo mi správné mluvit o politice a globální historii. Ale viděl jsem, že zatímco mnozí mluvili o globální historii, málokdo se zaměřil na české příběhy pro mladší publikum. Takže jsem skočil na TikTok s cílem přitáhnout mladší generaci a poučit je o české historii. S odstupem času vidím, že to byl správný krok.

Jak byste popsal ,,Českou stopu“ někomu, kdo váš obsah nezná?

„Česká stopa“ je místem, kde sdílím příběhy z české historie i současnosti. Začal jsem se zaměřením na to, jak čeští jednotlivci a firmy ovlivnili svět, odtud pochází název „Česká stopa“. Jak to začalo nabírat na oblibě, začal jsem také mluvit o místních příbězích, památkách, muzeích a kouzlu českých vesnic.

Proč ten důraz na vliv Čechů mimo jejich vlast?

Líbí se mi myšlenka, že Češi zanechávají svou stopu, kamkoli přijdou. Je fascinující, že tak relativně malý národ může mít tak širokou přítomnost na globální scéně. Chtěl jsem se na tyto příběhy zaměřit a ukázat, že kdokoli a odkudkoli může mít globální dopad.

Jak si vybíráte témata videí?

Někdy mě ta představa prostě napadne. Může to být, když prohlížím internet, čtu knihu nebo si povídám s rodiči. Vybavování si starších vzpomínek často přináší témata, která by rezonovala u mladé generace.

Jak dosáhnete rovnováhy mezi zachováním integrity vašeho výzkumu a poutavým obsahem?

Jde o kontrolu a překontrolování z více důvěryhodných zdrojů. Dezinformace mohou být škodlivé, takže musím být opatrný. Aby to bylo stále poutavé, vytvářím videa, která osobně považuji za zajímavá, myslím si, že když mě to zaujme, ostatní by mohlo také.

S jakými problémy jste se při natáčení svých videí setkali?

Stručně předat sdělení je výzva. S přibližně 2minutovým oknem může být hloubkové ponoření do témat obtížné. Tento přístup, abych nebyl příliš všeobecný, také aplikuji na své univerzitní eseje.

Objevila se nějaká divácká zpětná vazba, která vás zaujala?

Je vždy zvláštní, když někdo, ke komu vzhlížíte, ocení vaši práci. Pokřik od jiného tvůrce obsahu, jehož práce opravdu oceňuji, byla potěšující. Hluboce si vážím podpory od přátel, rodiny, profesorů a mých následovníků.

Čím podle vás „Česká stopa“ přispěla k porozumění české historii?

Nejsem historik, ale k historii přicházím se zvláštním myšlením. Mým cílem je učinit historické příběhy zajímavými pro širší publikum a doufám, že zaujmou i ty, kteří se o historii obvykle nezajímají. Jsou příběhy, jako je příběh Ivana Jandla, mladého Čechoslováka, který získal Oscara, a myslím si, že by se měly znovu představit mladé generaci.

Kde vidíte Českou stopu v budoucnu?

Vždy přemýšlím o dalším postupu. Zatímco na Instagramu se nyní zaměřujeme na růst, vidím, že se „Česká stopa“ vyvíjí v platformu pro spolupráci, kde se schází několik tvůrců zapálených pro český příběh. V ideálním případě to již nebude one-man show, ale bude nás více.

Co doufáte, že váš projekt přinese české mládeži a jejímu vnímání vlastní historie?

Chci, aby si mladší generace uvědomila, že může mít velký vliv. Česká republika má bohatou histori co se ovlivňování světa týká. Zdůrazněním minulosti doufám inspiruji ostatní, kteří vytvářejí nové české stopy.

Jsou nějaké výjimečné momenty z „České stopy“, o které byste se chtěl podělit?

Jednou jsem si při svém seriálu o návštěvách vesnic náhodně vybral Lešetice. Tam jsem našel muzeum věnované obětem komunistického režimu. Sdílení srdečného rozhovoru s recepčním a pozdější nasvícení tohoto méně známého místa se stalo jedním z mých nejsledovanějších videí. To ve mně vyvolalo naději, že navštíví více lidí.

Jsou nějaké tipy, které byste rád předal budoucím tvůrcům obsahu?

Klíčová je vášeň a nadšení pro to, co děláte. Pokud to milujete, zvládnete i náročné výzvy. Dejte do toho všechno a přitáhne to i ostatní. Pokud to nefunguje, změňte taktiku, ale držte se jí. S odhodláním a opravdovým srdcem se tam dostanete.