Jak inspirovat studenty: Praha jako živé muzeum

Před několika dny jsem se rozhodl, že všechny knihy kolem svého stolu, postele a pohovky roztřídím a vrátím je na police, kam patří (podle mé ženy, samozřejmě). Během třídění jsem našel tři malé svazky, které jsem si koupil před mnoha lety a pak na ně hned zapomněl; průvodce a itineráře po významných historických místech Prahy, které napsal profesor František Dvořák.

Profesor Dvořák byl až do své smrti v roce 2015 známou osobností českých dějin umění, publikoval články a knihy, pořádal výstavy a vytvářel dokumenty pro Českou televizi. Poprvé jsem se s ním setkal kolem roku 2000, kdy jsem začal studovat na Karlově univerzitě, a jeho výjimečné přednášky byly důvodem, proč jsem se nakonec rozhodl studovat dějiny umění. Místo sezení v učebně jsme chodili po městě a poslouchali jeho fascinující vyprávění o pražských památkách a budovách, umělcích, kteří je vytvořili, a lidech, kteří v nich žili. Jeho přednášky byly poučné a někdy i zábavné. Po kilometrech chůze po městě nebo po galeriích jsme vždycky skončili v kavárně nebo v hospodě. Tam nás profesor obšťastňoval dalšími historkami, zábavnými i divokými anekdotami ze života svých přátel umělců, z nichž mnozí dnes patří k největším osobnostem českého moderního umění.

Při listování knihami profesora Dvořáka jsem si uvědomil, že právě on byl inspirací pro exkurze a třídní výlety, které začleňuji do sylabů kurzů, jež vyučuji na UNYP. Samozřejmě, že při probírání egyptského a helénistického umění musíme obvykle zůstat ve třídě, protože takové památky tu nemáme, ale jakmile začneme probírat středověk, renesanci nebo baroko, pražské ulice a galerie nám mají co nabídnout. Přínos těchto exkurzí je zřejmý, i když někteří studenti, kteří nejsou zvyklí chodit dlouhé vzdálenosti, se rychle unaví a samozřejmě počasí v Česku není vždy ideální. Studenti se na tyto přednášky vždy těší a dozvědí se něco zajímavého a užitečného o místě, kde studují a žijí. Díky takové přímé zkušenosti s architekturou, sochařstvím a malířstvím si studenti také snáze zapamatují důležitá fakta a naučí se rozpoznávat specifika stylů, které vidí. A co je pro studenty nejdůležitější, praktický přístup má význam také při zkouškách a úkolech.

Samozřejmě, když je to možné, zajdeme také do kavárny nebo hospody a povídáme si se studenty o tom, co jsme ten den zažili, nebo prostě o životě obecně, stejně jako jsem to kdysi dělal s Františkem Dvořákem. Děkuji vám, pane profesore, za inspiraci. Váš odkaz žije dál a doufám, že přivede ještě mnoho lidí k objevování pražského umění a architektury, stejně jako přivedl mě.

Written by

Todd Nesbitt