Když se potkají technologie a psychologie

Červen 30 2022

V posledním desetiletí se náš každodenní život změnil díky všudypřítomným technologiím. Stalo se naší „novou normou“ věnovat plnou pozornost telefonu v okamžiku, kdy se probudíme, a totéž udělat těsně před usnutím. Toto připoutání k našim nepřetržitým zdrojům informací a komunikace dalo vzniknout konceptu digitální úzkosti a konceptu úzkosti z odloučení od telefonu (Rodríguez-García, Moreno-Guerrero, & Lopez Belmonte, 2020).

Technologie však také otevřely nové a nečekané možnosti, jak si vybudovat lepší návyky v oblasti duševního zdraví a jak pomoci těm, kteří s duševním zdravím bojují. Chytré telefony jsou nyní pomocnou rukou při posuzování duševního zdraví, součástí léčby a nabízejí způsob, jak se obrátit na širokou škálu psychoterapeutů (například Better Help). Nedávné výzkumy ukazují, že tento nový přístup k duševnímu zdraví může snížit sebestigmatizaci, omezit rozdíly v přístupu k duševnímu zdraví a zlepšit dodržování léčby (Areán, Ly a Andersson, 2022; Lopez, Schwenk, Schneck, Griffin a Mishkind, 2019; Ralston, Andrews a Hope, 2019).

Mezi fascinující nové aplikace technologií v psychologii patří využití virtuální reality, umělé inteligence a robotiky.

Pro ty, kteří v životě zažili těžké trauma, můžeme nyní využít prostředí virtuální reality jako praktický způsob, jak napomoci kognitivně-behaviorálnímu terapeutickému procesu expozice a zaplavení (Emmelkamp & Meyerbröker, 2021). Jedním z takových příkladů je využití prostředí, kterému byli váleční veteráni vystaveni v době traumatu, které u nich způsobilo rozvoj posttraumatické stresové poruchy. Podobně na pomoc pacientům se schizofrenií, kteří mají sluchové halucinace, mohou nyní terapeuti vytvořit digitálního avatara, který napodobuje zdroj pacientových halucinací (Dellazizzo, Percie du Sert, Phraxayavong, Potvin, O’Connor & Dumais, 2018). Oba tyto přístupy se ukázaly jako účinné při snižování závažnosti příznaků a pomáhají zlepšovat kvalitu života.

Aplikace umělé inteligence v psychologii, psychoterapii a psychiatrii se rychle rozvíjejí. Zatímco můžeme využít pomoc umělé inteligence k předvídání budoucích potřeb v oblasti duševního zdraví nebo výsledků léčby, překvapivé uplatnění umělé inteligence je v psychoterapii. Zatímco význam lidské interakce v psychoterapii byl považován za jeden z klíčových aspektů účinnosti terapie, AI tuto představu zpochybňuje nástupem terapeutických chat-botů s AI. Tento nový přístup nabízí několik výhod, od okamžitého přístupu k pomoci, přes možnost obejít zdroje stigmatizace spojené s psychoterapií, až po dostupnost pro kohokoli s připojením k internetu. Hlavními výzvami jsou však bezpečnost dat, vnímání nedostatku empatie a otázky týkající se kvality designu takové AI (Aktan, Turhan, & Dolu, 2022).

Co přinese příštích deset let, není známo; budoucnost je rozhodně vzrušující.

Aktan, M. E., Turhan, Z., & Dolu, İ. (2022). Postoje a perspektivy k preferencím umělé inteligence v psychoterapii. Computers in Human Behavior, 107273.

Areán, P. A., Ly, K. H., & Andersson, G. (2022). Mobilní technologie pro hodnocení duševního zdraví. Dialogy v klinické neurovědě.

Dellazizzo, L., Percie du Sert, O., Phraxayavong, K., Potvin, S., O’Connor, K., & Dumais, A. (2018). Zkoumání složek dialogu v avatarové terapii pro pacienty se schizofrenií s refrakterními sluchovými halucinacemi: A content analysis (obsahová analýza). Klinická psychologie a psychoterapie, 25(6), 878-885.

Emmelkamp, P. M., & Meyerbröker, K. (2021). Terapie virtuální realitou v oblasti duševního zdraví. Annual Review of Clinical Psychology, 17, 495-519.

Lopez, A., Schwenk, S., Schneck, C. D., Griffin, R. J., & Mishkind, M. C. (2019). Léčba duševního zdraví založená na technologiích a dopad na terapeutické spojenectví. Current psychiatry reports, 21(8), 1-7.

Ralston, A. L., Andrews III, A. R., & Hope, D. A. (2019). Fulfilling the promise of mental health technology to reduce public health disparities (Naplnění příslibu technologií v oblasti duševního zdraví pro snížení rozdílů v oblasti veřejného zdraví): Review and research agenda (Přehled a výzkumná agenda). Clinical Psychology: Science and Practice, 26(1), e12277.

Rodríguez-García, A. M., Moreno-Guerrero, A. J., & Lopez Belmonte, J. (2020). Nomofobie: rostoucí strach jednotlivce z toho, že zůstane bez chytrého telefonu – systematický přehled literatury. International Journal of Environmental Research and Public Health, 17(2), 580.