Nyní je čas na léčení na mnoha úrovních, od osobní až po společenské. Během posledních dvou let byly naše životy ovlivněny celosvětovými událostmi. Mnozí z nás zažili trauma související s bolestivým rozdělením mezi kolegy, přáteli nebo členy rodiny.
Naučit se odpouštět druhým a žádat o odpuštění jsou mocnými nástroji pro léčení ran na srdci. Odpuštění je vědomé rozhodnutí, které může uvolnit pocity zášti nebo pomstychtivosti vůči někomu, kdo vám ublížil. Neznamená to, že chyby budou zapomenuty nebo omluveny, ani že nutně dojde k usmíření s osobou, která vás naštvala. Přesto prostřednictvím odpuštění může člověk najít klid mysli, který pochází z opuštění pocitů viny a osobní urážky (Luskin, 2003).
Ačkoli zaměření na nespravedlnost a lpění na zášti může být přirozené, rozsáhlý výzkum ukazuje, že odpuštění druhým může zmírnit utrpení a zvýšit životní naplnění. Studie například prokázaly, že po nácviku odpuštění byly následující den lidé šťastnější (Witvliet, Ludwig & Vander Laan, 2001; Worthington & Scherer, 2004).
Podobně, hledání odpuštění také může uzdravit sebe i vztahy, a tím zlepšit celkový pocit pohody. Worthington (2006) předložil sedmistupňový model na podporu tohoto procesu:
Pro zotavení z traumatu však odpuštění není nezbytně nutné a v některých situacích může být problematické. Gregory (2020) uznává, že odpuštění může podpořit uzdravení, ale poznamenává tyto výjimky: 1) pokud zmenšuje „škody a křivdy, které mohou bránit bezpečí“, 2) pokud se „zaměřuje na násilníka místo toho, kdo přežil“, a tedy může udržovat hanbu a 3) pokud „vybízí k tichu a může být použit jako prostředek k vyhnutí se uzdravení“.
Důkazy nicméně naznačují, že i když bylo provinění extrémní, uvolnění zášti vyléčí srdce. Jak poznamenal Nelson Mandela: „Zášť je jako pít jed a pak doufat, že zabije vaše nepřátele.“ I když to jistě může být náročné, zahajte si proces uvolnění a pak si vychutnejte emocionální svobodu, která bude následovat.
Odkazy:
Gregory, A. (2020). Is Forgiveness Necessary for Trauma Recovery? Parts 1 and 2. Symmetry Counseling.
Luskin, F. (2003). Forgive for good. New York, NY: HarperOne.
Witvliet, C. v. O., Ludwig, T. E., & Vander Laan, K. L. (2001). Granting forgiveness or harboring grudges: Implications for emotion, physiology, and health. Psychological Science, 12(2), 117-123.
Worthington, E. L., & Scherer, M. (2004). Forgiveness is an emotion-focused coping strategy that can reduce health risks and promote health resilience: Theory, review, and hypotheses. Psychology and Health, 19(3), 385-405.
Worthington, E.L. Jr. (2006). Forgiveness and reconciliation: Theory and application. New York: Brunner/Routledge.
Vaši e-mailovou adresu použijeme pouze pro zasílání novinek. Vaše soukromí je pro nás důležité.
University of New York in Prague
Londýnská 41, 120 00 Praha
IČ: 25676598
Telefon:
+420 224 221 261
Skype
E-mail: unyp@unyp.cz